chápu vás, taky jsem to teď chvíli zkusila a moc mi to neříká, automat, který spojuje lidi, kteří si vzájemně stejně moc nepíší a podle fotky člověka jaký je opravdu nejde myslím poznat, myslím, že živé setkání je základ, naše online životy se mi moc nelíbí, ikdyž zde taky sem, přeji hodně štěstí a hodně sebelásky, pak jde myslím vše lehčeji, četla jsem zajímavý citát, něco ve smyslu, že člověk hledá přítele, ale zapomíná se podívat do zrcadla..

Děkuji moc! Ta poslední věta je sakra pravda a taky tak k tomu přistupuju. Mám tak nějak ověřeno, že jakmil v životě přijde nějaký zlom, tak pak zase určité věci jdou lépe.

Kdybych tento článek pojala jako jeho "první díl", byla by to taky dost sranda, protože v konverzacích byly občas perly, ale já to prostě psala v jiném rozpoložení. O to osobnější to je.

Ať se Vám daří a krásný den

Člověk člověku musí ,,zavonět". A to virtuální svět dát nemůže. Stejně tak jako nelze ochutnat med přes sklo

Děkuji Vám. Mně právě to "vypsat se" pomáhá. A když potom zjistím, že se s tím někdo ztotožnil, tak mě to potěčší o to víc.

Řekl bych, že máte vyvážený přístup, netopíte se v jízlivosti a nadávání na chlapy, jako to tady dělá ta Kameníková. Držím palce, jednou toho pravého potkáte, jen si předtím budete muset prožít spoustu balastu.

Tak jsem si schválně kolegyni pisatelku Kameníkovou našla a ta se toho nebojí. A taky má vyšší čtenost!

Každopádně na jedné věci se s ní shodnu: "Jsem ženská, takže logicky potřebuju vysvětlení." Logicky mi pak to, že mě nekdo odstřihne a neřekne ani popel, vrtá hlavou nekonečně dlouho. Ale teď mě to vlastě vůbec netrápí, když už žádný Tinder nemusím řešit

Je mi líto, ale problém je opravdu ve Vás, ženy bývají od přirozenosti nejisté, nerozhodné a věčně nespokojené, ale u vás to je enormní. To musí zastrašit každého muže.

Děkuju moc za reakci! Krásně jste potvrdil všechno, co píšu, a ještě něco víc. Z čeho jste usoudil, že jsem enormě nejistá, nerozhodná a věčně nespokojená... to by mě vážně zajímalo

Mějte se se krásně, pane Jireši, piece!